Dr. Martin Moore-Ede se ve svém podcastu The Light Doctor také zabývá dopadem elektrického světla na volně žijící druhy

Světově uznávaný odborník na cirkadiánní hodiny a zdravotní problémy spojené s užíváním elektrického osvětlení v noci ve své 12. kapitole The Light Doctor uvádí, jaký zásadní dopady má elektrické světlo v noci na volně žijící druhy.

S příchodem LED technologie na trh, poklesu ceny LED diod a zároveň nižší spotřeby v důsledku vyšší energetické účinnosti (lm/W) dochází stále více k nadužívání elektrického osvětlení v noci. My bychom se ale měli mimo energetické účinnosti zajímat také o dopady světla na naše životní prostředí a na volně žijící druhy (faunu i flóru). V roce 2005 bylo spotřebováno na elektrické osvětlení 1,5 % světové výroby elektrické energie. Celková výroba elektrické energie od té doby sice roste o 3 % ročně, nicméně vyšší energetická účinnost LED svítidel však úsporu nepotvrzuje, naopak, je kompenzována vyšším množstvím produkovaného světla. Světelné znečištění (světelný smog) je stále narůstajícím problémem, který je třeba začít regulovat. V roce 2016 bylo 88 % Evropy a 47 % USA jas noční oblohy nejméně o 8 % vyšší než je přirozeně. A jas oblohy se nadále zvyšuje o 7-10 % ročně.

Stejně tak, jako zmiňuje náš Hynek Medřický ve svých podcastech a přednáškách, lidé mají právo si svítit ve svých domácnostech jakkoli se jim zlíbí ve svůj vlastní prospěch i prospěch rodinných příslušníků, případně rostlin a domácích mazlíčků. Venku však nežijeme sami, spolužije tu s námi na planetě 8,7 milionů dalších druhů, a dohromady spoluvytváříme složitý a velmi úzce propojený ekosystém. Ovlivněním jedno druhu nepřímo ovlivňujeme i druh jiný. Nočním svícením nad hodnotu osvětlenosti 0,2 lx (jasné měsíční světlo úplňku) měníme biorytmy všech volně žijících druhů, jejichž rozmnožování a způsob obstarávání si potravy závisí právě na pravidelném střídání dne a noci a i změn jasu měsíce od novu po úplněk.

Život na Zemi je závislý na složitých potravních řetězcích, které jsou pro každé životní prostředí jedinečné. Vliv nočního světla na kterýkoliv druh v potravním řetězci může ovlivnit přežití všech ostatních druhů, které jsou v potravní pyramidě nad ním.

Na celém světě je přibližně 30 % z obratlovců a zhruba 60 % z bezobratlých nočních. Tyto druhy jsou zpravidla daleko více citlivé na světlo, protože jsou adaptovaný na daleko nižší intenzity osvětlení a navíc vnímaný jas je hodnocen převážně z nižších vlnových délek (někdy až do UV oblasti), než člověk. Přidáváním umělého venkovního osvětlení tedy nejenom že zvyšujeme jas a osvětlenost, ale vnášíme do přírody i nepřirozené spektrální průběhy. Takže v porovnání osvětlení našich interiéru je daleko jednodušším úkolem, než osvětlení venkovního prostředí, protože jednotlivé druhy se liší svou spektrální citlivostí (cirkadiánní rytmus člověka je synchronizován převážně (ne)přítomností vlnových délek v azurové oblasti kolem 480 nm).

Jak tedy obnovit noc? Názor Dr. Martina-Moore Eda se opět shoduje i s tím, o co usiluje i občanská iniciativa Bílé světlo. Světelné znečištění na rozdíl od jiných ekologických potíží lze řešit jednoduchým vypnutím. A navíc šetří peníze. A osvětlení vycházející z interiérů lze řešit roletami či světlo-odolnými žaluziemi. Samozřejmě se ale nechceme vracet do minulosti, kdy jediným zdrojem světla v noci byl oheň.

Z 12. dílu podcastu The Light Doctor plyne následující závěr a doporučení pro užívání světla v noci:

1. Používání světla venku v noci musí mít svůj jasný účel

2. Světlo by mělo směřovat pouze tam, kam je potřeba (více se dočtete i v článku zde): např. pouliční osvětlení by mělo směřovat pouze na vozovku a na chodníky, nikoli na živé ploty, travnaté okraje, stromy nebo do nebe, osvětlení by mělo být navíc co nejblíže zemi

3. Světlo by se mělo používat pouze v případech potřeby: pokud nemůžeme světla zcela vypnout, je na zvážení použít pohybová čidla či automatické časovače, které by světla rozsvěcela jen tehdy, kdy je to nezbytně nutné, ke zvážení je i využití stmívačů

4. Světelné zdroje by měly obsahovat méně než 2 % modré (400-500 nm): přestože existují interdruhové rozdíly, tak omezením vlnových délek pod 500 nm výrazně snížíme negativní dopady na faunu a flóru

5. Světlo by nemělo být jasnější než je nutné: i když bychom splnili všechna předchozí pravidla, mělo by se vždy používat co nejslabší světlo

Zdroj:

https://lightdoctormartinmooreede.substack.com/p/the-light-doctor-12-light-pollution